Jarní louka, sluníčko svítí, ptáčci zpívají, květiny voní. A mezi nimi se prohání bosé dívenky, plné mládí a krásy. Za zpěvu a veselých poskoků jsou jako víly, které tančí na louce. Zatímco ostatní nevolníci dřou do úmoru.

    Takto se dá popsat ideální kulisa k našim Selským tancům. Jde o dívčí tance, které bavily rozpustilé venkovské dívenky při práci i všechny sousedy při různých slavnostech (dožínky, Svatý Ján, svatby…). Děvčata jsou oděna v prostých šatech venkovského lidu.

    V našem vystoupení jsou zahrnuty jak tance původní tak i tance historizující, založené na dochovaných lidových tanečních prvcích. Jsou to tance, které mají diváka rozveselit a dát mu alespoň na chvíli zapomenout na strasti a bídu každodenního života.

Branle de Poitou

    Branle de Poitou je veselý tanec pocházející z francouzského kraje Poitou, podle kterého dostal také své jméno. Jak název napovídá, jde o tanec typu bránle. Oproti jiným bránlům je však velmi skočný a byl oblíbený i ve vyšších společenských vrstvách.

Bránl pradlen

    U bránlu pradlen jsme při nastudování upravili choreografii a vytvořili tak scénický taneček pro pobavení publika. Tanec tak divákům hravou formou připomene, že prosté dívky musely pracovat a že praní špinavého prádla v řece byla jedna z jejich častých činností.

Gavota

    Gavota je tanec francouzského původu, který v průběhu doby výrazně měnil svou podobu. V průběhu staletí se tančila jako tanec řetězový, párový, sólový, čtverylkový a v Bretani se její lidová podoba tančí dosud.

Margot
Tři obchodníci

    Oba tyto tance jsou zástupci zpívaných bránlů. Písně a zpívané tance patřily k jedné z forem lidové paměti. V době, kdy většina lidí neuměla číst ani psát, byl toto jeden z mála způsobů, jak si pamatovat příběhy. Ať už pro jejich krásu, nebo pro jejich naučnou hodnotu. Většinou se tančilo na předzpívávané tance, kdy jeden ze zpěváků zazpíval sloku a ostatní pak po něm slova opakovali. Takto se sami píseň učili, aby ji mohli předávat dál. Tato taneční forma má doposud své kouzlo a na mnoha místech v Evropě se takto tančí a zpívá dodnes.

Bránl des pois (Hráškový bránl )
Bránl des sabots (Bránl bláznů)

    Bránly se často tančily v tzv. suitách, což znamenalo, že se tančilo několik tanců za sebou bez pauzy, která by je oddělovala. Většinou mívaly podobnou melodii a stejný krokový základ a lišily se od sebe nějakým novým krokovým prvkem. My jsme takovou suitu vytvořili právě z Hráškového bránlu a Bránlu bláznů.

     Proč se první bránl jmenuje hráškový, pochopíte, když si představíte, jak poskakuje hrášek po podlaze, když se vám náhodou rozsype. Na takový neposedný hrášek si dívky v tomto bránlu hrají.

    Bránlu bláznů se tancoval ve francouzském kraji Langres na maškarních veselicích a jde v něm o to, že jedna bláznivá matka velí dalším bláznům tak, že jim předvádí gesta a pohyby, které blázni napodobují.

Skotský bránl

    Skotské bránly dostaly své přízvisko podle místa svého vzniku. Obsahovaly nový krokový prvek - křížení nohou, kterým se lišily od klasických bránlů. Byly to tance velice populární nejen u tanečníků, ale také mezi hudebníky. Ti totiž vymýšleli nové a nové spletité melodie, ke kterým pak tanečníci rychle hledali vhodné krokové kombinace. Zmíněné křížení lze ještě dnes pozorovat v některých skotských lidových tancích.

Sběr lusků

    Sběr lusků je kruhový tanec, ve kterém jsme se nechali inspirovat pozdějšími anglickými tanci. Název dostal podle skladby, na kterou jej tancujeme.

Žňový tanec

    Tento tanec je celý našim dílem. Je to veselý historizující tanec, kterým si dívky zpříjemňují jednotvárnou práci na poli. Opět tak divákům přestavujeme jednu z každodenních činností prostého lidu.