Relativně nedávno se středem našeho zájmu stala renesance. Byla to doba, kdy došlo k osvobození ducha, kdy umělci objevili krásy lidského těla a reformátoři zkaženost církve. Obyvatelé střední Evropy a přilehlých zemí jsou rozděleni na následovníky přísného kazatele Luthera a lidi jdoucí cestou zcela opačnou – cestou hýření, radovánek a okázalosti, jaká dosud neměla obdoby. V našem vystoupení směřujeme spíše k té druhé skupině.

    Dámy a pánové s lehkou grácií zvládají náročné taneční figury a složitou choreografii renesančních tanců. Pohyb těla je přiváděn k dokonalosti - nestačí zvládat základní pohyb nohou, tančí se celým tělem. Díky nemalé aktivitě renesančních umělců se nám podařilo zkompletovat dostatečné množství obrazových matriálů k vytvoření hodnověrných kostýmů. A jelikož se cítíme být doma pořád více ve střední Evropě než kdekoliv jinde, staly se nám inspirací převážně díla německých autorů, jakými byli Lucas Cranach starší, Hans Baldung, Albrecht Dürer a jim podobní.

Ballet
La bonne amitié

    Oba tyto vrcholně renesanční tance pocházejí z Francie. Zatímco Ballet je tanec velmi vážný a klidný, La bonne amitié je tanec veselý a hravý. Diváka si vždy získá svou nenucenou lehkostí a jeho melodie vám ještě dlouho zní v hlavě. Choreografie obou těchto tanců je dílem prof. Dostálové, která je učí na letní škole tance v Berouně.

Bizzaria

    Veselý italský tanec Bizzaria, tancovaný v ne příliš obvyklém rozestavení tanečníků do čtverce, byl zapsán tanečním mistrem C. Negrim. Ten nám zanechal obsáhlé pojednání o italském tanečním stylu konce 16. století, které obsahuje i velké množství jeho vlastních choreografií. Mezi Negriho žáky se řadily mnohé významné a urozené osobnosti, mezi nimi byl např. i mladičký rakouský princ Rudolf, pozdější císař Rudolf II.

Hitt and Miss

    Hitt and miss je anglický kontra-tanec. Přesto že se kontra tance datují až do období baroka, podle některých odborníků vznikaly už v renesanci. Proto jsme pro ozvláštnění jeden z nich zařadili do našeho repertoáru. Dívky tančí se zapálenými svícínky, což vynikne zvláště při večerním vystoupení.

La forlana

    La forlana je francouzský pozdně renesanční bránl. Od gotických bránlů se liší především novými, důmyslnějšími tanečními figurami. Objevují se v něm už i některé barokní prvky. Tento tanec je sice krátký, ale zato velmi skočný, což z něho dělá tanec velmi náročný, zvláště když přihlédněme k váze dámských renesančních šatů, která se pohybuje kolem 7kg.

Pavana

    Pavana, někdy zvaná též paví tanec, patří k hlavním a nejoblíbenějším tancům 16. století. Byla rozšířena v mnoha zemích Evropy. Pavana jako majestátní párový promenádní tanec bývala zahajovacím tancem na plesech, tančívala se na svatbách a hrávala se i při pohřbech. Jejím účelem často bylo předvést bohatství šatů a šperků panstva. V některých obdobích tvořila dvojici s následným živým tancem, nejčastěji s galliardou.

Jenny Pluck Pears
Scotch Cap

    Pochází z Anglie, z dob, kdy bylo tanci u anglického dvora přáno především díky královně Alžbětě I., která tančila velice ráda a prý opravdu dobře. Česky bychom tyto tance mohli nazvat Jana trhá hrušky a Skotská čapka, ovšem žádné trhání hrušek ani nic jiného neznázorňují. Svá jména dostaly podle skladeb, na které se tancují.